Právě se nacházíte:

Metropol 2008 č. 3

Přiznám se, že domlouvat si rozhovor s jedním z nejpopulárnějších českých rockerů bylo mnohem snazší, než jsem původně předpokládala. „Žádný problém. Klidně přijeďte. Zkouším každý den dopoledne U Hybernů Tři mušketýry a večer od šesti na Broadwayi Angeliku.“

Přiznám se, že domlouvat si rozhovor s jedním z nejpopulárnějších českých rockerů bylo mnohem snazší, než jsem původně předpokládala. „Žádný problém. Klidně přijeďte. Zkouším každý den dopoledne U Hybernů Tři mušketýry a večer od šesti na Broadwayi Angeliku.“ Nechal to na naší volbě.

A tam také, v divadle Broadway, hodinu před zvukovou zkouškou na večerní představení, se bez reptání nechal fotografovat, a přitom si s námi povídal. Když jsem kolegyním oznámila, že jedu do Prahy na Pepu Vojtka, všechny bez rozdílu věku udělaly:
„Ach!“
Fakt? (rozesmál se) To přece chlapovi musí dělat dobře! No, já si myslím, že pokud ten chlap má rád ženské, tak jo. Slyšíte na sebe samou chválu, nestal se z vás tak trošku samožer? To pozor, já neslyším pořád samou chválu, zaplať pánbůh. Protože každé přechvalování dotyčné osobě spíš škodí. Některé slabší nátury si potom samozřejmě myslí, že jsou nejlepší na světě a většinou to pak skončí velice tragicky. Naštěstí pro mě, jak o Kabátu, tak i o tomhle divadle se nějaké veliké chvály zrovna moc nepíší. Naopak mám pocit, že všichni ti rádoby umělci pasovali muzikálové umění a Kabát také na odpad kulturní společnosti. Což mě baví, protože jsem na to z Kabátu zvyklý.

více najdete v tištěné verzi nebo si stáhněte PDF