Hrdelní zpěv skupiny Alash v rytmu dusotu koňských kopyt

Hrdelní zpěv tuvinských nomádů doprovázený hrou na nástroje, jejichž názvy ani zvuk většina Středoevropanů asi nikdy neslyšela. Písně, kterým rytmus určuje například dusot kopyt koně cválajícího otevřenou krajinou. To a mnohem více nabídne pražskému publiku tuvinský kvartet Alash, jenž se na 15. ročníku probíhajícího festivalu Struny podzimu představí v rámci dramaturgické řady Crossover, která je největším posluchačským dobrodružstvím v rámci celého festivalu. V Českém muzeu hudby festival Struny podzimu již několik let mapuje nejpozoruhodnější úkazy vokálního umění. Koncert tuvinských nomádů tak navazuje na alpské jódlování, sardinskou vokální polyfonii nebo pravoslavný ruský zpěv, které festival představil v tomto pozoruhodném prostoru v minulých letech.

Písně, jež původně doprovázelo trylkování ptáků, vytí vlků, zurčení potůčků a šumění větru, zazní již ve čtvrtek 21. října 2010 v Českém muzeu hudby v Praze v podání souboru Alash, který se představí v Praze vůbec poprvé.

Čtyři zkušení pěvci z malého náhorního státu v srdci střední Asie na jižním okraji Sibiře, domova mnoha legendárních hrdelních zpěváků, pražskému publiku předvedou, jak mistrně ovládají tento tradiční způsob zpěvu, nazývaný též khöömei. „Hrdelní zpěv je fenoménem, který nám stále zní velice exoticky. „Kovbojové Východu“, hudebníci souboru Alash, patří k tomu nejlepšímu v této disciplíně. A v případě hrdelního zpěvu platí dvojnásob, že zážitek na vlastní uši a oči nenahradí žádná nahrávka,“ doplňuje umělecký ředitel Strun podzimu Marek Vrabec.

Více informací o koncertu, včetně hudebních ukázek, na www.strunypodzimu.cz.

Unikátní technika tvorby zvuku umožňuje posluchači slyšet z úst jedné osoby více tónů najednou. Díky rozvinutí komplexního vícevrstevnatého zvuku – alikvotních tónů – zní dva, tři, někdy dokonce i čtyři hlasy současně, takže výsledný efekt bývá někdy přirovnáván ke zvuku dud. Dokonale čistý tón totiž není pro tuvinské pěvce zdaleka tak zajímavý, jako zvuk obsahující mnoho různých vrstev, struktur, mručení a bzukotu. To je dáno právě spojením s přírodou; hrdelní zpěvy se původně navzájem doplňovaly se zvuky rostlin, zvířat, tajgy a přírodou vůbec.  K syrovému hrdelnímu zpěvu střídajícímu se s jednoduchými melodickými linkami patří neoddělitelně i tradiční, především strunné nástroje. Pro jejich příbuznost s banjem nebo kytarou si  soubor Alash vysloužil přezdívku „kovbojové Východu“. Příkladem takových nástrojů jsou třeba třístrunný igil nebo doshpuluur.

Tuvinské hrdelní zpěvy světu představili laureát Nobelovy ceny Richard Feynman a jeho přítel Ralph Leighton, kteří se po své návštěvě sibiřského regionu v osmdesátých letech stali jejich prvními fanoušky a propagátory. Před jejich výpravou byla Tuva ve světě známá především u nadšených filatelistů, a to díky svým neobvyklým trojúhelníkovým známkám. Později k popularizaci hrdelního zpěvu přispěl i na Oscara nominovaný film Genghis Blues (1999). Jde o příběh slepého bluesmana, který cestoval do Tuvy, aby se zde učil unikátní technice hrdelního zpěvu. Dnes je Tuva v oblasti lidského hlasu velmocí, která o své kulturní dědictví pečlivě pečuje a stará se, aby nezaniklo.
 
Předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty probíhá ve Festivalovém informačním a předprodejním centru umístěném v hlavní pokladně Národního divadla (provozní budova v Ostrovní ulici). Festivalové centrum je otevřeno od pondělí do čtvrtka od 11.00 do 18.00 hod. Rezervace a informace jsou též na telefonním čísle 224 901 247, na e-mailu vstupenky@strunypodzimu.cz a www.strunypodzimu.cz. Předprodej probíhá také v síti Ticketpro.