Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies na těchto stránkách. Více informací ZDE. Rozumím

Národní divadlo

26. 05 2010 | Slavný francouzský spisovatel Louis Aragon charakterizoval režii Roberta Wilsona jako to, „o čem jsme my, kteří jsme stáli u zrodu surrealismu, snili, aby přišlo po nás a překročilo nás”. Po osmi letech se tento vynikající režisér a jeden z nejvyhledávanějších divadelních tvůrců současnosti vrátil do Národního divadla v Praze.

Káťa Kabanová v režii Roberta Wilsona slibuje výjimečný zážitek konce sezony Národního divadla
 

Slavný francouzský spisovatel Louis Aragon charakterizoval režii Roberta Wilsona jako to, „o čem jsme my, kteří jsme stáli u zrodu surrealismu, snili, aby přišlo po nás a překročilo nás”. Po osmi letech se tento vynikající režisér a jeden z nejvyhledávanějších divadelních tvůrců současnosti vrátil do Národního divadla v Praze – po Osudu se ujal další opery Leoše Janáčka, Káti Kabanové. „Toto mimořádné nastudování je pro nás vrcholem operní sezony 2009/2010. Hluboký vhled do Janáčkovy hudby a strhujícího příběhu Káti transformuje divadelní mág Robert Wilson do skutečně originální scénické vize,“ konstatuje Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla. „Divák nového nastudování bude svědkem mistrovské jevištní stylizace v podání předních českých sólistů a sugestivním nastudování Tomáše Netopila. Ojedinělé čtyři reprízy na přelomu června a července jsou v plném prodeji.“

Robert Wilson je proslulý posouváním hranic divadla. Jeho práce jsou typické strohým a precizním vizuálním stylem, vycházejícím z ojedinělého vnímání času a prostoru. Vedle režie Káti Kabanové je rovněž autorem scénického a světelného designu. Hudebníky povede šéfdirigent orchestru Národního divadla Tomáš Netopil. V pěveckých partech se představí Christina Vasileva / Maria Kobielska coby Katěrina /Káťa, Luděk Vele jako Savjol Prokofjevič Dikoj, Yvona Škvárová / Eva Urbanová coby Marfa Ignatěvna Kabanová nebo Aleš Briscein jako Boris Grigorjevič. V této sezoně bude Káťa Kabanová uvedena jen čtyřikrát: 26. a 28. června (premiéry) a 30. června a 1. července. Více na www.narodni-divadlo.cz.

Káťa Kabanová, komponovaná podle dramatu A. N. Ostrovského Bouře a uvedená poprvé v Brně roku 1921 souvisí tematickým zaměřením velice těšně s Její pastorkyňou: citová svoboda a nekonformnost lidského jednání je dušena vnějším řádem, který chrání pouze toho, kdo jej bezezbytku respektuje.

Káťa Kabanová zahajuje Janáčkovo závěrečné a zároveň vrcholné tvůrčí období. Najdeme v ní typickou Janáčkovu hudební řeč soustřeďující se na intenzivní a vypjatě emotivní vykreslení postav. Ze čtyř posledních autorových oper je tato patrně nejosobnější, uvědomíme-li si paralelu, kterou Janáček vytvořil mezi postavou Káti a Kamilou Stösslovou. Janáček, sám ženat, byl do vdané Kamily vášnivě a slepě zamilovaný a bezesporu vložil do své opery mnoho z frustrovaného citu vůči ní. Tento problém však v Kátě Kabanové proměnil a povýšil na všeobecné téma ženy v sebezničujícím dilematu rozumu a citu.

ROBERT WILSON
Divadelní umělec, režisér a výtvarník, který syntézou zvuku, obrazu, textu a pohybu vytváří mimořádně sugestivní scény a instalace. Ve svých dílech využívá celou škálu uměleckých prostředků – pohyb, tanec, malbu, světla, užitý design, sochařství ad.

New York Times Wilsona popisují jako „postavu ve světě experimentálního divadla vysoko vyčnívající, objevitele v oblasti scénického času a prostoru. Překračuje divadelní konvence a prosazuje se i v jiných oblastech performance a výtvarnictví, které v jeho podání splývají v integrované ploše zvuku a obrazů.”

Robert Wilson se narodil v roce 1941 v městě Waco v Texasu. Po studiích na University of Texas odjel v roce 1963 do New Yorku na brooklynský Pratt Institute. V roce 1968 založil experimentální divadelní společnost Byrd Hoffman School of Byrds, s níž vytvořil své první významnější práce. První z nich byl v roce 1969 The King of Spain a The Life and Times of Sigmund Freud.

Později, již jako uznávaný vůdce tehdy vzkvétající manhattanské umělecké scény, zaměřil svoji pozornost mimo jiné na operu. Spolu s Philipem Glassem vytvořil dílo Einstein on the Beach (1976), operu, která trvala bez přestávky pět hodin. Následně začala jeho spolupráce s řadou významných divadel a festivalů. Patří mezi ně, Berliner Ensemble, Schaubühne v Berlíně, Thalia Theater v Hamburku, Salzburger Festspiele, Festival d'Automne v Paříži či Brooklyn Academy of Music's Next Wave Festival. Je považovaný za jednoho z nejvyhledávanějších operních režisérů současnosti.
 

Diskuse

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...
Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO
 

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO