Devítka chce fialové zóny

Dnes jsou doslova zaplaveny přívaly mimopražských aut. Zaparkovat zde je nadlidský úkol a místní ztrácejí trpělivost. Nusle a Podolí už na jaře „zmodrají", zóny placeného stání jsou zde takřka hotovou věcí.

Jejich výsledná podoba se stále ještě dopracovává, ale vše směřuje k úspěšnému konci. „Předpokládám, že vše potřebné přes zimu administrativně proběhne a na jaře už by mohly být zóny spuštěny," prozradil starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Trojkoalice).

Vedle jmenovaných čtvrtí zóny zasáhnou také oblasti podél linky metra C, konkrétně okolí stanic Vyšehrad, Pražského povstání, Pankrác, Budějovická a Kačerov.

Regulaci stání plánuje Praha 4 konkrétně v režimu modrých rezidenčních a fialových smíšených zón. Modré mají být především v centrech rezidenčních oblastí, jako například na podolské stráni. Naopak v místech, kde jsou obchody a podnikají živnostníci, budou fialové zóny, aby zde mohli zákazníci zastavit.

Radnice si ale vymohla i některá další opatření. „Například chceme, aby před školkami neplatily modré zóny hned ráno, ale až od devíti, aby rodiče mohli v klidu děti vyložit," dodává Štěpánek.
 
O poznání složitější je situace v Praze 9. Stanovení parkovacích zón v Libni a Vysočanech stále brzdí některé požadavky radnice, na které alespoň prozatím magistrát odmítá přistoupit. „Žádáme jednotný systém fialových, tedy smíšených zón a cenu deset korun na hodinu stání pro návštěvníky," jmenuje radní Prahy 9 pro dopravu Tomáš Holeček (ODS).

Zdůvodňuje to tím, že v jiných městských částech jsou na mnoha místech modré zóny přes den poloprázdné a přitom řada řidičů nemá kde krátkodobě zastavit. Vyjít vstříc chce především drobným podnikatelům a návštěvám rezidentů.

Takové připomínky se magistrátu nelíbí a poukazuje mimo jiné na finanční ztráty za příliš nízkou hodinovou sazbu pro návštěvníky. „Pokud bude hlavní město trvat na svém, budeme se v zastupitelstvu ještě rozhodovat, zda ustoupíme, nebo se spuštění zón nebude realizovat vůbec," říká Holeček s tím, že přesto městská část stále věří, že zóny budou podle jejich požadavků příští rok spuštěny.

Radnice zároveň sleduje, zda se po zavedení zón v sousední Praze 8 a na Jarově v Praze 3 na jejich území přesouvají auta ve velkém. V případě výrazného zhoršení by i tato skutečnost mohla finální rozhodnutí ovlivnit. Zatím ale k dramatickému nárůstu zaparkovaných aut nedošlo.

K návrhům městské části je smířlivější náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). „Můžeme se bavit o různých řešeních, ale mít tam zóny jen pro zóny a poplatek deset korun za hodinu je zvláštní. Ale asi vědí, proč to dělají. Já se tomu předem nebráním a jsem připraven se s nimi bavit. Musíme si to však říct věcně, nikoliv aby šlo jen o líbivé řešení," říká náměstek.

Účastnit se současného rozšiřování parkovacích zón už dříve odmítlo vedení Prahy 10. Do budoucna ale o tomto opatření stále uvažuje. „V současné době se začala projednávat rozpracovaná studie, která podrobně zkoumá situaci s parkováním na území celé naší městské části. Projednávání nejprve probíhá na úrovni výborů a komisí, kde jsou zastoupeny koaliční i opoziční strany," říká k tomu mluvčí Prahy 10 Vít Novák.

Původně chtěla Praha do nového systému parkování zapojit čtrnáct městských částí, některé z nich ale účast odmítly. První zóny začaly fungovat v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7. Letos byly nově zavedeny i v Praze 5, 6 a 8.